Překlad: Informace o vozících - co potřebujete vědět

Lidé s Ehlers-Danlosovými syndromy či syndromem hypermobility a podobnými syndromy někdy používají vozíky. U některých se jedná o krátkodobé používání třeba po úrazu či operaci a pro jiné se jedná o dlouhodobé používání například kvůli chronické bolesti, chronické únavě, dislokacím a subluxacím či třeba dysautonomii (především nejčastěji POTS - syndrom posturální ortostatické tachykardie), která je častější u pacientů s hypermobilními syndromy (u POTS mají pacienti zvýšený srdeční tep ve stoje a mohou trpět například chronickou únavou, pocity na omdlení a omdléváním). Pacienti s těmito hypermobilními syndromy mohou také potřebovat vozíky například kvůli onemocněním páteře a nervů (např. různé typy cyst či deformity), svalů či kvůli různým nevyzpytatelným záchvatovitým onemocněním.

Důvodů může být tedy mnoho a ani dva pacienti s EDS na vozíku zdaleka nemusí používat vozík ze stejných důvodů. Měli bychom pamatovat na to, že vozíky používají nejen paraplegici a kvadruplegici a to, že někdo za určitých podmínek dokáže chodit, neznamená, že nemůže potřebovat svůj vozík či že své potíže předstírá. Je to stejné jako s dioptrickými brýlemi - zatímco někteří lidé nosí brýle každý den od rána až do večera, jiní lidé je potřebují například jen na řízení auta, do školy (aby přečetli, co je na tabuli), do práce či na čtení knížky. To, že své brýle ale nenosí pořád, neznamená, že by je nepotřebovali. Lidé s EDS a podobnými syndromy někdy používají vozíky například na dlouhé vzdálenosti, které by kvůli svým potížím nebyli schopni ujít anebo ve dny, kdy jsou jejich symptomy z jakéhokoliv důvodu horší než obvykle.

Mimo vozíky pak samozřejmě existují ještě další pomůcky pro mobilitu, mezi které se řadí například hůl, berle, chodítka anebo třeba skútry pro mobilitu - a u každé z těchto pomůcek existuje několik různých typů. Hole mohou anebo nemusí být nastavitelné či skládací (a mohou mít také rozdílné zakončení části, která se dotýká země - pro větší stabilitu) a mohou pomáhat například při mírných problémech s balancem a stabilitou, slabosti jedné nohy, zranění či bolestech. Mezi berlemi jsou u pacientů s EDS nejspíše nejpopulárnější klasické francouzské či takzvané "SMARTcrutches" neboli předloketní berle - mohou pomáhat například s balancem a stabilitou, zraněními dolních končetin a dalšími potížemi, zjednodušeně pomáhají odlehčit dolní část těla a přenášejí tuto část váhy na horní část těla. Chodítka mohou být se sedátkem či bez sedátka, s košíkem na věci či bez košíku - a tak dále. Mezi chodítky jsou u pacientů s EDS nejspíše nejpopulárnější čtyřkolová chodítka se sedátkem a místem na odložení věcí. Taková chodítka mohou pomáhat nejen s balancem a stabilitou, ale nabízí i možnost sednout si, když se člověku udělá špatně anebo třeba možnost odložit si tašku s nákupem. Již zmiňované typy pomůcek najdete například na ortoservis.cz, dmapraha.cz, meyra.cz či třeba medicco.cz. Ze zahraničních eshopů se jedná například o coolcrutches.com anebo třeba neo-walk.com.

Dnes bychom se ale rádi zaměřili specificky na vozíky a na překlad informací o nich od ergoterapeutky Jo Southall, která je má na svých stránkách jboccupationaltherapy.co.uk. Předem bychom ale samozřejmě rádi zmínili, že Jo Southall žije ve Velké Británii, tudíž informace o získání vozíku se budou lišit. Pacienti v České republice (ale i v jiných zemích) mají někdy potíže se získáním vozíků přes pojišťovnu - například kvůli netypické diagnóze či symptomům anebo proto, že jim pojišťovna nechce proplatit konkrétní model vozíku, který potřebují, že vozíky od pojišťovny také mnohdy pacienti nevlastní (ale vlastní je pojišťovna) - a tak dále. Proto také existuje tolik lidí, kteří si vozík kupují sami anebo pořádají sbírky. Sama VZP ve svém článku uvádí, že "Získání invalidního vozíku není jednoduché." Více informací o získání vozíku najdete například v článku od vozikyprozivot.cz, vzp.cz, kury.cz, meyra.cz a další. Pojďme už ale na samotný překlad článku od Jo Southall. Nezapomeňte rozkliknout odkaz, který je vždy na začátku překladu daného článku, abyste viděli i důležité fotky v původním článku.

----------------------------------------------------------------------------------

"Proces získání vozíku je pro každého člověka jiný. Někteří používají vozíky již od útlého věku a jiní až ve věku důchodovém. Mnozí (jako já) skončí na vozíku ve dvaceti či třiceti letech. Ten proces je pro mnoho lidí následovný... Tady máš vozík. Můžeš jít. Během prvních měsíců na vozíku vyvstává několik různých otázek... Jak se dostat přes obrubník? Vejde se můj vozík do auta? Dají se sundat kola vozíku? Co se stane, když píchnu kolo? Jaké další typy vozíků existují? Během let jsem si často přála, aby tu byla nějaká začátečnická příručka pro uživatele vozíků - a když teď už nějakou dobu sama používám vozík, tak jsem se ji rozhodla napsat. Zeptala jsem se také vozíčkářů na Facebooku a Twitteru na tuto otázku. Je tu nějaká jedna věc, kterou byste bývali rádi věděli, když jste dostali vozík? Tyto odpovědi budou zahrnuty do následujících příspěvků. Prosím, nezapomeňte se sem čas od času vrátit, budu přidávat různé další informace. Klikněte na odkazy níže, abyste mohli začít číst."

----------------------------------------------------------------------------------

"Typy vozíků. Ne všechny vozíky jsou stejné a většina informací online už nějak tak předpokládá, že čtenář zná všechny základy - následující článek je základní přehled typů vozíků, které jsou k dostání. Existuje mnoho různých typů a nebudu je schopna popsat všechny, takže se mě klidně zeptejte v případě, že tento text neodpovídá na všechny vaše otázky.

Transit wheelchairs ("transit" znamená "přeprava", tudíž by se nejspíše dalo říci "přepravní vozík") - jedná se o jednoduché vozíky, které jsou většinou poměrně levné. Uživatel vozíku sedí na vozíku a je zezadu tlačen někým, kdo mu pomáhá. U těchto vozíků nejsou velká kola, tudíž se člověk sedící na vozíku nemůže pohybovat sám. To může být dobrá věc v momentě, kdy člověk sedící na vozíku nemá mentální kapacitu řídit vozík (často se jedná o osoby se závažnými poruchami intelektu či poruchami jako je demence). V některých případech představují velká kola vozíku riziko zachycení (např. prstů, oblečení) a pokud se člověk na vozíku stejně nebude sám pohybovat, tak proč mít velká kola a riskovat zachycení prstů či oblečení? Takové vozíky jsou většinou nejlevnější na trhu, takže pokud je cena velkým faktorem a pokud se uživatel vozíku nemůže pohybovat sám, tak můžete ušetřit peníze a sehnat tento typ vozíku. Nicméně viděla jsem lidi, kterým byl tento typ vozíku předepsán pouze z důvodu šetření peněz. To není správné. Tím, že posadíte schopného člověka na vozík, který nemůže ovládat, ho obíráte o jeho samostatnost a volbu. I pokud se uživatel vozíku dokáže s vozíkem posunout pouze o pár centimetrů, měl by tuto možnost mít. Mnoho "transit wheelchairs" se dá snadno složit a lze je uchovávat v relativně malých prostorách.

Manual wheelchairs ("manuální vozíky") - existuje více druhů, ale mají společné to, že se jedná o vozíky, na kterých se jejich uživatel může pohybovat sám.

Standardní manuální vozíky - většinou váží 15 kilogramů (anebo ještě mnohem více). Jsou designované pro osoby, které mají dostatek síly a stability horní části těla k tomu, aby se samy pohybovaly. Cenově jsou stále poměrně levné, ale dražší než již zmiňované "transit wheelchairs". Tyto typy vozíků jsou většinou "první metou", když se stanete uživatelem vozíku. Jsou dobré na to, aby si člověk zvykl na vozík a dostane vás to z bodu A do bodu B. Nicméně dlouhodobí uživatelé vozíků volí spíše něco sportovnějšího. Tento typ vozíku je pouze minimálně přizpůsobitelný, můžete si navolit šířku sedačky, sundat opěrky na ruce/područky a přizpůsobit nášlapné plochy, ale to je tak všechno. Většina těchto vozíků je skládací (foldable), stejně jako předchozí typ vozíků a mají "quick release" ("rychle vyndavatelná") kola, většinou zmáčknete malé tlačítko uprostřed kola a následně jednoduše sundáte kolo z rámu. Maximální váha pro tyto typy vozíků je většinou přibližně okolo 113 kilogramů. Tyto vozíky existují i ve verzích pro bariatrické pacienty a unesou pacienty až do přibližně okolo 294 kilogramů váhy. Každý vozík je ale jiný, takže si zjistěte přesné specifikace každého modelu.

Odlehčené manuální vozíky - tyto vozíky jsou pro ty, kteří mají problém při pohybu na standardním vozíku anebo žijí velmi aktivní život. Odlehčené vozíky vám dají více nezávislosti tím, že je jednodušší se na nich pohybovat. Většinou váží přibližně pouhých 12 kilogramů. S vozíky je to ale tak, že čím lehčí je, tím vyšší je jeho cena, takže je potřeba myslet na individuální balanc mezi cenou a užitností vozíku. Pokud budete vozík používat více než 50 % času, doporučila bych vám utratit co nejvíce peněz, co si můžete dovolit. Později v této příručce proberu cenové možnosti.

Ultra-lehké vozíky - pokud vás (stejně jako mě) trápí slabost či nestabilita horní části těla anebo je jedním z vašich symptomů únava, pak bych vám doporučila ultra-lehký vozík. Tyto vozíky, kterým se někdy říká "aktivní vozíky", jsou mnohem jednodušší z hlediska pohybu uživatele (snazší pohyb a manévrování) a jsou odolnější. Elegantní vozíky jako tyto mohou vážit dokonce jen pouhých 6 kilogramů. Aktivní vozíky existují ve dvou verzích - skládací (folding) a pevné (rigid). Skládací dělají přesně to, co od nich očekáváte dle názvu, lze je složit. To je činí jednoduššími na skladování a přepravu. Nevýhodou je ale to, že čím více skládání a pohyblivých částí na vozíku je, tím méně efektivní/výkonný je. Když jedete na vozíku, tak čím více pevný je, tím snazší je pohybovat se a tím plynulejší jízda je. Skládací vozíky se trochu prohýbají, když s nimi jedete po nerovném terénu, což nečiní velký rozdíl u malých výletů anebo na rovném terénu, ale pokud jedete v horším terénu, pevný (rigid) vozík je velmi rozdílný. Pevné vozíky většinou vypadají více elegantně, ale většinou stojí o mnoho více, například můj vozík stojí bez veškerých dodatků a doplňků okolo 113 000 korun. Obecně řečeno, čím dražší a lehčí vozík je, tím více je přizpůsobitelný, většina z nich je vytvořena podle rozměrů těla jejich uživatelů, aby byly co nejpohodlnější a nejefektivnější/nejvýkonnější. A protože platíte desítky tisíc korun a váš vozík je dělaný na míru, tak si můžete vybrat i jeho barvu. Můj první vozík na míru byl zářivě oranžový a můj současný je fialový. Mé vozíky reflektují moji osobnost a díky tomu se cítím lépe, když je používám. U hodně přizpůsobitelných vozíků si můžete vybrat úhel sedu, jestli chcete anebo nechcete madla pro doprovod, jestli chcete anebo nechcete opěrky na ruce/područky, jaký chcete typ nášlapné plochy/stupačky, jakou chcete výšku zádové opěrky a jaký typ kol chcete - a mnohem více!

Elektrické vozíky - existuje mnoho typů elektrického vozíku a elektrického pohonu vozíku, všechny jsou ale poháněné bateriemi, které následně zase znovu nabijete zapojením do zásuvky. Elektrické vozíky jsou obecně používány lidmi, kteří se nedokáží pohybovat na manuálním vozíku, což může být například kvůli únavě, špatnému úchopu a neobratnosti nebo svalové slabosti (ale existuje mnohem více důvodů).

Standardní elektrické vozíky - vypadají a i pocitově působí jako kancelářské židle či sedadla v autě, která jsou ovládána joystickem na konci jedné z opěrek rukou/područek. Často mohou být rozebrány a následně přepravovány velkými auty a ty nejjednodušší standardní elektrické vozíky jsou pouze minimálně přizpůsobitelné a existují v několika velikostech, ze kterých si můžete vybrat. Levné vozíky mají často limitovaný dojezd na jedno nabití, mají problém s výraznějšími kopci a špatným terénem. Čím více peněz utratíte, tím více toho váš vozík bude schopný dokázat. Elektrické vozíky vyšší cenové kategorie (standard plus) jsou více přizpůsobitelné a dokáží ujet delší vzdálenost na jedno nabití a dokáží se vyrovnat i s horším terénem. Takové vozíky mají více přizpůsobitelných možností, mezi které se řadí například typ nášlapné plochy/stupačky, opěrky zad a typ joysticku/ovládání.

Elektrické vozíky na míru - vaší další možností jsou elektrické vozíky na míru. Ty jsou vyráběné vždy pro konkrétního uživatele, aby seděly jeho potřebám a dá se u nich navolit spousta věcí. Tyto vozíky například mohou dokázat zvednout jejich uživatele výše, sklopit se s uživatelem dozadu do ležící pozice, zvednout nohy uživatele a více. Mají také větší výběr co se týče ovládání. Viděla jsem vozíky, které se pohybují tím, že jejich uživatel fouká do takové trubičky, posouvá hlavu či dokonce používá k pohybu vozíku pohyby očí. Tyto elektrické vozíky mohou pomoci jejich uživateli dostat se do svislé či vodorovné polohy, otočit se na místě či dokonce překonat nízké shody. Nevýhodou těchto fantastických kousků je jejich cena. Mohou stát v řádu několik stovek tisíc korun. Tento typ vozíků je designovaný tak, aby maximalizoval samostatnost a nezávislost lidí s velmi špatnou mobilitou či výrazně nespolehlivými těly. Mít vozík, který dokáže měnit pozice, znamená, že jeho uživatel může zůstat ve vozíku a měnit pozice tak, jak je mu to pohodlné a aby zmírnil riziko vzniku dekubitů (proleženin). Hlavní nevýhodou (mimo ceny) je to, že je velmi těžké tyto vozíky převážet, pokud takový vozík používáte často, tak potřebujete i speciální vozidlo. Elektrické vozíky mají několik možností pohonu (pohon předních a zadních kol). Jaký je pro vás nejvhodnější závisí na typu vozíku, na tom, kde žijete - a tak dále. Tohle budete řešit pravděpodobně jedině tehdy, když si budete nechávat vyrobit elektrický vozík na míru, takže tyto možnosti budete moci prodiskutovat s terapeuty a prodejci. Například "mid-wheel drive" má nejlepší schopnost otočit se na místě, ale vozík s pohonem předních kol bude lépe zvládat úzké prostory, protože bod otáčení je blíže k přední části vozíku. Vozík s pohonem zadních kol je většinou horší co se týče manévrování a je méně citlivý, ale pokud máte třes nebo křeče, tak to může být dobrá věc.

Elektrický pohon - elektrický pohon představuje kompromis mezi manuálními a elektrickými vozíky. Existuje mnoho možností elektrického pohonu, ale většina z nich je dodatečně přimontována k manuálnímu vozíku. Například já mám elektrický pohon Alber e-motion, namontovaný na můj manuální vozík. Tato kola s elektrickým pohonem jsou jako normální kola, ale pomáhají vám. Dáte do toho kousek energie a kola za vás udělají zbytek. U většiny elektrických pohonů to funguje tak, že odvádíte kousek práce a pohon za vás dělá zbytek (nebo spíše většinu). Jsou skvělým řešením pro osoby s proměnlivým zdravotním stavem, protože se dají z vozíku sundat, což z vozíku udělá zase běžný manuální vozík. Já měním mezi běžnými manuálními koly a těmi s elektrickým pohonem v závislosti na tom, kam se chystám a jak se cítím. Elektrický pohon je také skvělým způsobem, jak trénovat sílu a výdrž, pokud se snažíte přejít z elektrického vozíku na manuální, protože ačkoliv pohon dělá hodně práce, tak se stejně musíte hýbat i vy. Elektrický pohon je také snazší na přepravu v porovnání s elektrickým vozíkem, protože pohon nezabírá o moc více místa než váš běžný manuální vozík. Můj vozík se i s pohonem dá rozložit a vejde se do kufru snad každého standardního auta. Největší nevýhodou většiny elektrických pohonů je cena. Abyste přidali pohon k manuálnímu vozíku, tak musíte nejprve sehnat manuální vozík a pak přídavný pohon. V mnoha případech je levnější rovnou koupit elektrický vozík. Další nevýhodou je váha, protože ačkoliv jsou levnější než elektrické vozíky, tak stále něco váží. Ne všechny pohony sedí uvnitř kol. Některé, jako například SmartDrive, sedí za anebo pod vozíkem. Pak existují také produkty jako je e-Fix, které dělají z manuálního vozíku vozík elektrický.

Doufám, že vám tento článek pomohl. Plánuji vytvořit sérii příspěvků o vozících včetně základních dovedností, doplňků a možností financování. Pokud je tu cokoliv, na co byste se rádi zeptali, můžete mi napsat - jako vždy, otázky a komentáře jsou vítány."

----------------------------------------------------------------------------------

"Jak se pohybovat na vozíku. Tahle sekce se může na první pohled zdát jako nedůležitá a očividná. Prostě si sednete a tlačíte rukama, že? No, ve skutečnosti je toho trochu víc. I malé změny v pozici a pohybu vašeho těla mohou udělat velký rozdíl.

Začněme s pohybem vozíku po rovném terénu. Ujistěte se, že sedíte pohodlně, že se nehrbíte a položte své ruce na poháněcí obruče. Držení poháněcích obručí je hodně o vašem úchopu a pohodlí, jak je vám pohodlné poháněcí obruče držet. Co bych ale doporučila, je nemít palce kolem obručí, ale místo toho je mít na vnější části obručí, v rovině s vašimi ostatními prsty (podívejte se na fotky v článku). Důvod pro tohle je to, že ve vysoké rychlosti, třeba při jízdě z kopce, je opravdu jednoduché vrazit si palec do drátů kola (což jsem zjistila touto nepříjemnou cestou). A když držíte poháněcí obruče tímto správným způsobem, co popisuji, tak je to i o trochu čistší, protože si tolik nezašpiníte ruce, když máte špinavá kola. Co se týče pohybu na vozíku, tak se snažte dosáhnout co nejvíce dozadu (bez toho, aniž byste si nějak ublížili) a dejte do pohybu kola tak moc energie a síly, jak jen můžete (opět bez toho, aniž byste se zranili nebo přetěžovali) s každým zatlačením. Mnoho malých pohybů není efektivní způsob, jak se pohybovat a určitě vás to vyčerpá před tím, než se dostanete daleko. Pokud chcete jet rovně, pohybujte oběma rukama synchronizovaně, se stejnou silou. Pokud chcete zatočit, pohybujte se tak, abyste jedním kolem pohybovali více než druhým - a pokud se chcete otočit na místě, tak jedním kolem pohybujte dopředu a druhým dozadu. To kolo, kterým otáčíte dozadu, je to, které bude blíže k bodu, na kterém se otáčíte. Doufám, že nic z tohoto pro vás není velkým překvapením, prostě jednoduše seďte ve svém vozíku a trénujte, jsem si jistá, že to vše brzy pochopíte.

Obrubníky, rampy a nerovný terén - existuje několik tipů a triků, které vyžadují trochu více trénování, což zahrnuje obrubníky, rampy a nerovný terén. Pro tyhle věci je důležité chápat, jak přesun váhy ve vašem vozíku ovlivňuje váš vozík. Přesuňte se dopředu a na malá (přední) kolečka vozíku tak přenesete více váhy. Když jedete do kopce, tak tím, že se nakloníte dopředu, si můžete pomoci proti převrácení vozíku dozadu. Pokud jste na měkkém terénu a přední kolečka vám zapadají, tak přesun váhy více dozadu vám pomůže k tomu, abyste přední kolečka zvedli. U ramp, které okolo sebe mají madla, je možné se pohybovat použitím těchto madel. U úzkých ramp se můžete vytáhnout nahoru jakýmsi pohybem jako z praku. U ramp s jedním madlem budete pravděpodobně muset mít jednu ruku na kole. Obrubníky jsou o trochu složitější, ale s trochou tréninku je to poměrně jednoduché. Abyste se dostali přes obrubník, tak budete muset umět zvednout přední kolečka úplně pryč ze země. Tomu se říká "wheelie". Důrazně doporučuji, abyste měli pro učení tohoto triku anti-tipping kolečka (kolečka proti převrácení) anebo aby za vámi někdo stál, abyste se nepřevrátili. Nebudu tady tyto triky popisovat, ale na toto téma existuje spousta YouTube videí anebo když se někdy setkáme, tak vás to mohu naučit.

Pohyb nohama - mnoho uživatelů vozíků se někdy pohybuje pomocí prstů u nohou nebo pomocí celých chodidel. V takovém případě je potřeba posunout se na vozíku směrem dopředu, aby se vaše nohy dotýkaly země. Abyste toho byli schopni, tak buď budete muset složit/sundat nášlapné plochy/stupačky anebo si za ně dát své nohy. Někteří lidé tyto nášlapné plochy/stupačky úplně sundávají, aby pro ně pohyb nohama byl jednodušší. Když pohodlně dosáhnete nohama na zem, tak tímto způsobem můžete "chodit" a snadno se tak pohybovat. Někteří lidé se pohybují s vozíkem pouze za použití nohou, ale to je poměrně těžké. Pohyb na vozíku za pomocí nohou je někdy jednodušší a je to také dobré cvičení, které vám pomáhá s cirkulací krve a může vás to tak chránit před tím, aby vám byla zima. Pohánění vozíku nohama na kratší vzdálenosti může také znamenat, že máte volné ruce pro další úkony, třeba držení svačiny nebo hraní Pokémon Go. Poslední výhodou je také výjezd ramp, protože nejenom, že je to jednodušší, ale tím, že sedíte více vepředu, snižujete možnost, že dojde k převrácení na více strmých rampách.

Z kopce - většina vozíčkářů vám řekne, že rychlé svištění z kopce je jednou z výhod toho, že nechodíte. Ale jednu věc, kterou bych vám doporučila, je to, abyste nosili rukavice! Protože svištění z kopce dolů vysokou rychlostí je také skvělý způsob, jak si spálit ruce třením. Pokud máte problém držet poháněcí obruče, tak můžete trochu podvádět. Co se týče otáčení, tak jednoduše použijte vnější část chodidla ke změnění směru malých koleček (z vnitřní strany samozřejmě) - než abyste záviseli pouze na svých rukách. Je to také dobrá technika k naučení v případě, že máte problémy s horní částí těla. Za tento tip můžete poděkovat uživateli Dominic (WheelWorldDad).

Pokud máte kreativní způsoby, jakými se pohybujete na svém vozíku, moc ráda bych o nich slyšela. Klidně mi napište do komentářů anebo mi napište email. A jako vždy, otázky a sdílení jsou vítána."

----------------------------------------------------------------------------------

"Doplňky k vozíkům. V duchu pokračování příručky pro vozíčkáře začátečníky se tento příspěvek bude věnovat první otázce od JBOT fanouška... doplňky k vozíkům, které vyřeší vaše vozíčkářské problémy. "Jak mám s sebou cokoliv nosit, když jsem na vozíku!" - Ellie May Petty. To je něco, s čím většina nových vozíčkářů ze začátku bojuje... balancování věcí na vašem klíně (a to, že vám upadnou), zavěšování věcí na zadní část vozíku (a následné přepadnutí dozadu)... co je tím nejlepším řešením? Je riskantní mít tašku vzadu za sebou? No, existuje několik výrobců, kteří tento problém vyřešili...

Trabasack Wheelchair Lap Trays zkombinovali podnos/tácek a tašku, aby vytvořili rovnou a robustní alternativu k balancování věcí na vašem klíně. Tyto tašky jsou také dostupné v několika různých velikostech a barvách! Jsou skvělé pro pracující vozíčkáře na cesty, když se často setkávají s nedostatečnou bezbariérovostí v kancelářích a příliš nízkými stoly. Spodní část tohoto podnosu/tácku funguje podobně jako beanbag podnosy/tácky, což je příjemné a jednoduché vyrovnat i v momentě, kdy vaše kolena vyrovnaná nejsou. Tento podnos/tácek má i popruh, který jde okolo vašich zad, když sedíte, aby byly vaše věci v bezpečí a abyste předešli možné krádeži věcí. Tyto podnosy/tácky mají také zakřivený okraj, aby vám seděly kolem břicha bez divných rohů. Existuje mnoho různých variant, které jsou k dostání, včetně té se suchým zipem, která drží tablet ve svislé poloze.

Pokud sháníte úložný prostor, který zanechá váš klín volný, tak taška pod sedadlo pro vás může být tím pravým řešením. Mám přesně takovou, jaká je na fotce. Jedná se o generické tašky, které jsou dostupné na mnoha eshopech a v mnoha obchodech, které se zabývají zdravotnickými pomůckami a pomůckami pro mobilitu - stačí vyhledat "wheelchair under-seat bag" ("taška pod invalidní vozík") a vyjede vám spousta různých možností za různé ceny. Tyto tašky se připínají pomocí rychloupínacích přezek a snadno se (i když trochu nešikovně) nasazují. Protože mám pevný (rigid) rám vozíku, tak moje taška zůstává na vozíku většinu času - pokud ale máte skládací (foldable) vozík, tak tašku budete možná muset před složením vždy sundat anebo alespoň vyprázdnit její obsah. Většina těchto tašek je v nudné tmavě-modré barvě (navy blue), ale věřím, že černé také někde existují! Mít všechny své cennosti v tašce pod sedadlem znamená, že jediný způsob, jak se k vašim věcem někdo může dostat, je sáhnout mezi vaše nohy - což bohužel ztěžuje to, abyste i vy na tašku dosáhli, ale udržuje to vaši peněženku v bezpečí.

Pokud nehledáte nic velkého, tak existuje spousta výrobců, kteří nabízí také malé úložné prostory. Koupila jsem si před pár lety takový vak (pod sedadlo vozíku) od GBL wheelchairs, ale můžete si je i koupit snadno online, jednoduše zadejte "wheelchair under seat pouch" ("ledvinka pro invalidní vozík"). Tenhle produkt pro mě bylo zezačátku těžší nainstalovat, ale teď už nechávám přezky připevněné, když z vozíku sundávám tašku. Je to rychlé a jednoduché. Do toho malého vaku/ledvinky se mi snadno vejde peněženka, mobil, lesk na rty a další nezbytnosti (jako je například dezinfekce na ruce), ale ne nic moc dalšího. Moje je čistě černá, některé jiné firmy si na ně dávají svoje loga, ale většinou je to docela nenápadné.

Pokud nemůžete dosáhnout pod sedadlo, tak se můžete stejně jako spousta dalších vozíčkářů obrátit pro pomoc na prodejce outdoor vybavení. Karabiny (které se používají pro horolezectví) mohou vyřešit spoustu potíží, já s sebou skoro vždy alespoň jednu mám, kdyby se náhodou hodila. Pokud máte (stejně jako já) pevnou zádovou opěrku, tak někde nahoře bude pravděpodobně kroužek/smyčka, která pomáhá s upevněním opěradla. Já na to zavěšuji karabinu, která pak často drží tašky s nákupem, sportovní lahve na pití s držátky a moje dálkové ovládání k elektrickému pohonu. Některé karabiny, kterým se říká "screw-gates" mají otočný zamykací mechanismus, který vám přidá trochu více bezpečí, protože kdyby se vám někdo něco snažil ukrást z karabiny, tak to pravděpodobně zjistíte dříve, než se jim povede vás doopravdy okrást.

Několik výrobců a firem v dnešní době také nabízí batohy, které sedí na vozíky. Wheelchair Gear má pěkný výběr s několika zajímavými designy. Jejich batohy mají dvě malé smyčky, které sedí okolo madel pro doprovod. Navlečení běžného batohu přes záda vozíku znamená, že sedíte zády na přezkách a divně muchláte opěrku zad, což se s těmito batohy neděje. Bohužel pro velmi aktivní uživatele vozíku s velmi nízkou zádovou opěrkou - pro tyto batohy je potřeba, abyste měli madla pro doprovod.

Pokud se cítíte kreativně a máte přístup k šicímu stroji, tak si můžete vyrobit vlastní klipy k taškám a batohům. Vytvořila jsem tento design (na fotce v článku) před pár lety a moje babička to pro mě vytvořila. Jednoduše dáte smyčku okolo madel pro doprovod a použijete ten klip k tomu, abyste na něj dali jakoukoliv tašku.

Pokud máte problém sehnat doplňky k vozíku, které hledáte, tak je také fajn podívat se na doplňky pro rodiče a na doplňky pro kola, protože existuje spoustu drobných vylepšováků, které jsou vytvořené na rámy pro kola, ale sedí i na rámy vozíků. Potřebuju nový (po tom, co jsem častokrát narazila do věcí), ale většinou mám své pití v držáku na pití na přední části mého vozíku. Můj poslední (a pravděpodobně můj další) je jednoduchý držák ze slitiny z Halfords, stál mě pouze £3.99 a připevňuje se jednoduše pouze stahovacími páskami.

Doufám, že vám tento článek pomohl a klidně sdílejte své vlastní nápady. Jako vždy, otázky, komentáře a sdílení jsou vítána!"

----------------------------------------------------------------------------------

"Sedáky k vozíkům. Kupování vozíku může být velmi drahé a přetěžující. Často je samotný vozík prioritou, ale někdy různé dodatky, jako třeba dobrý sedák, jsou stejným způsobem důležité. Sedáky k vozíkům dělají delší sezení na vozíku více pohodlné, ale také hrají roli v regulaci teploty, stabilitě a prevenci dekubitů (proleženin). Doslova existují tisíce různých sedáků, jak tedy vědět, který vybrat? Tento článek vám pomůže s vysvětlením různých prvků sedáků proto, abyste se byli schopni rozhodnout, co potřebujete. Myslete na své vlastní potřeby, když vezmete v úvahu následující:

Polohování - polohování je o snaze o správné držení těla při používání vašeho vozíku. Správná poloha vede ke správné funkci, minimalizuje únavu a redukuje zranění. Špatné držení těla může rychle vést k muskuloskeletálním problémům, špatné cirkulaci krve a dekubitům (proleženinám) a dalším věcem. Sedáky jsou základem podpory při sezení. Pokud váš sedák podporuje/drží vaše nohy na správném místě a drží vaši pánev v neutrálním úhlu, tak máte dobrý základ. Polštáře pro vozíky s "vyříznutými obrysy" jsou skvělým způsobem, jak podpořit správné držení těla, především pro ty, kteří mají špatnou kontrolu nad spodní částí svého těla. Pro ty, kteří mají závažné deformity či asymetrie může být potřeba sedák vyrobený na míru - ten bude modelován tak, aby vám seděl a dodával vašemu tělu oporu tak, abyste se co nejvíc přiblížili normálnímu, neutrálnímu sedu co to jen jde.

Balanc - přestože je účelem sedáku vytvořit stabilní základ, může také pomoci s dynamickou stabilitou. Stabilní, pohodlný základ pro spodní část těla znamená, že je používání horní části těla jednodušší a bezpečnější. To je především pravdivé pro vozíčkáře, kteří mají špatnou/nedostatečnou kontrolu trupu. Držte své kyčle a záda stabilní a budete pak s větší lehkostí používat své ruce a ramena. Stabilní základ také pomáhá šetřit energii a místo toho, abyste ztráceli spoustu energie nad držením svalů trupu, tak můžete tuto energii ušetřit na další úkony, které vás daný den čekají. Mnoho z dostupných sedáku bude mít určitý stupeň "konturování" a často mají gelové vložky, které se přizpůsobují vašemu tělu, když na nich sedíte, obepínají vaše hýždě a nohy, což poskytuje oporu, která se mění s tím, jak se pohybujete. A pro nejlepší balanc je také důležité, aby sedák správně seděl na vašem vozíku. Jakmile je sedák bezpečně nasazen a vytvarován dle vašich hýždí, budete se cítit mnohem bezpečněji. Manuální vozíky budou také více citlivé a bude snazší s nimi jezdit. Materiál sedáku by zde také měl být zohledněn, kluzké materiály podobné kůži mohou být méně stabilní/bezpečné než hrubá bavlna se suchým zipem na spodní straně. Rozdíly ve stabilitě mohou být opravdu dramatické. Nevhodný sedák může pocitově působit jako kdybyste seděli na kolébavé jednokolce, zatímco vhodný sedák může pocitově působit jako na zakázku vyrobené sedadlo závodního auta se 4-bodovým pásem.

Řešení tlaku - dekubity (proleženiny) mohou být vážné a existuje několik faktorů, které mohou zvýšit jejich riziko vzniku. Zahrnují svalovou atrofii, ztrátu svalové hmoty (ať už ze samotné nemoci/postižení či z nedostatku pohybu), neschopnost přesunout váhu, sezení v jedné pozici beze změny, přílišné hromadění tepla anebo vlhkosti (například inkontinence, pocení či přehřívání se), ztráta citu (když necítíte, že je na určité místo vyvíjen přílišný tlak či že byste se měli dostat do jiné polohy), špatná cirkulace (kvůli zdravotním komplikacím, nedostatku pohybu svalů anebo příliš těsnému oblečení), smýkavý pohyb některých vrstev pokožky ze strany na stranu (jako když si vzájemně třete a mnete ruce) - to může způsobit namáhání/tlak na kůži (hlavně u lidí s křehkou kůží a špatným hojením) a nakonec také špatná výživa, která může ovlivnit integritu pokožky a rychlost hojení. Pokud jste rizikoví či jste už podobné problémy zažili někdy v minulosti, tak je dobrý sedák naprostým základem. Takové sedáky jsou většinou vyplněny vzduchovými či gelovými kapsami. Tyto kapsy redukují tlak a pohybují se spolu s vámi. Ten gel vám pomůže se do sedáku trochu "ponořit" (tomu se říká "Immersion") a pomáhá to rozložit vaši váhu a podporuje to kostěné části vaší pánve, což redukuje tlak. Pokud u vás hrozí riziko poškození kůže v důsledku smýkání (což je častější u lidí s Ehlers-Danlosovým syndromem, který mám i já), tak existují sedáky, které mají tekuté vrstvy, které se trochu pohybují uvnitř sedáku tak, aby se vaše kůže pohybovat nemusela. Tahle liqui-cel technologie je často dostupná v kombinaci s pěnami a tvarováním. Jedna věc, nad kterou je také důležité se zamyslet, je "mikro-klima" (zjednodušeně teplota a proudění vzduchu okolo vašich hýždí). Pokud je přehřívání problémem, tak existuje mnoho "air flow" materiálů, které jsou designované tak, aby byly vaše hýždě příjemně chladné, i když dlouhou dobu sedíte. Pokud se koukáte po gelových sedácích a sedácích z paměťové pěny, tak se také hodí prozkoumat, jak se chovají v nízkých teplotách. Standardní paměťová pěna ztvrdne jako kámen, když venku mrzne... to může být problém, když si v noci necháváte svůj vozík v autě!

Funkce - optimální funkce vašeho sedáku na vozíku často vyžaduje trochu kompromisu a zdravého rozumu. Můžete mít ten nejlepší a nejkvalitnější sedák o tloušťce 25 centimetrů, ale pokud nedosáhnete na kola vozíku a nemůžete se pořádně hýbat, tak je jednoduše k ničemu. Je důležité pamatovat na to, že když vybíráte sedák, tak musí správně fungovat s vaším vozíkem. To zahrnuje nejen správnou šířku a délku, ale i hloubku sedáku. Nemusí se to zdát jako něco výrazného, ale i rozdíl pár centimetrů může drasticky změnit to, jak se na vozíku pohybujete. Daný sedák musí také vyhovovat přímo vám (nebo komukoliv, kdo vozík používá). Často spolu budou některé prvky sedáku v rozporu. A mnoho těžkých, ale oporu poskytujících gelových materiálů je velmi těžkých (a čím lehčí je váš vozík, tím jednodušší je se na něm hýbat). Sedáky se vzduchovými kapsami jsou skvělé při vyhýbání se potížím s přílišným tlakem, ale často bývají nestabilní, což jednoduše nefunguje pro osoby, které mají špatnou kontrolu nad svým trupem či mají problémy s balancem. Někdy se to dá obejít pomocí boční opory vycházející se zádové opěrky, ale ne vždy to jde. Paměťová pěna je skvělá pro vytvarování dle vašeho těla, ale často je pak člověku velké teplo, kožené a plastové obaly mohou být jednoduše otřeny, ale člověk se na nich snadno zpotí, tkaniny se snadným prouděním vzduchu způsobují méně pocení, ale hůře se čistí. Jestli i vy (stejně jako já) používáte někdy svá chodidla k pohybu na vozíku anebo si dáváte nohy na zem místo použití brzd, tak se vám možná stává, že se vám sedák zarývá do podkolenní jamky. Pokud máte takový problém, tak je možné jej vyřešit sedákem, který má zakřivený přední okraj. To může mírně snížit rozložení váhy na sedáku, pokud zrovna nepoužíváte chodidla. Jak jsem již řekla, tato sekce je hodně o kompromisu.

Komfort - tahle sekce není jen o tom, jak hezké je na sedáku sedět. Komfort zahrnuje všechny aspekty opravdového používání sedáku. Komfort dává dohromady vše, o čem jsem už mluvila - spolu s vaším osobním stylem, cenovými možnostmi a tak podobně. Váš sedák a váš vozík je jen pro vás a tedy vaše spokojenost je tím, na čem nejvíce záleží. Existuje mnoho značek, které prodávají personalizované sedáky na vozíky, které jsou více stylové. Pokud jste šikovní se šicím strojem, pak to pravděpodobně zvládnete sami. Protože je tahle sekce o vašich preferencích, je důležité přemýšlet i nad financemi. Vozíky obecně stojí hodně peněz, já bych osobně doporučila, abyste pořádně investovali i do sedáku. Přemýšlejte o tom jako o nábytku, rozhodně nezískáváte největší potenciál z gauče, pokud na něm nejsou žádné sedáky. To stejné platí i pro vozíky (až na to, že váš vozík také plní funkci vašich nohou, když jste venku). Většina dobrých sedáků je v řádech tisíců korun. Ne každý je v pohodě s takovou částkou, ale když se k tomu odhodláte, tak jsem si jistá, že to vaše hýždě ocení! Osobně bych doporučila, abyste si s sebou vzali svůj vozík, když vybíráte sedák, abyste to mohli pořádně vyzkoušet. Růžné přehlídky a konference jsou pro tohle skvělým místem. Pro osoby ve Velké Británii může být nápomocné kontaktovat wheelchair services. V závislosti na vaší lokalitě a financování vám mohou dát něco přes NHS, co vyhovuje vašim potřebám.

Doufám, že jsem tímto příspěvkem rozebrala všechny prvky, o kterých byste měli přemýšlet, když vybíráte sedák. Úmyslně jsem nezmínila žádné značky, aby vás to neovlivnilo při vašem budoucím nakupování. Pokud jste v tom stále úplně ztracení, tak se mě klidně můžete zeptat anebo si se mnou můžete domluvit konzultaci. Jako vždy, otázky, komentáře a sdílení jsou vítány. Ráda si poslechnu vaše zkušenosti."

----------------------------------------------------------------------------------

Jsme moc rádi, že nám Jo Southall dovolila přeložit články z jejích webových stránek a přijde nám skvělé, že své znalosti a postřehy sdílí i zdarma - a pomáhá tak i pacientům, kteří si její služby jakožto ergoterapeutky nemohou dovolit. Pokud umíte dobře anglicky a zajímají vás videa o výběru vozíku a o životě na vozíku, tak doporučujeme YouTube kanál wheelsnoheels, wheels2walking anebo třeba Empowered Para. K typům vozíku bychom jen ještě doplnili, že existují i pohony, které jsou vepředu a z mechanického vozíku udělají takový skútr (například v České republice se jedná o pohony Hurt-e), k jízdě na vozíku bychom doplnili, že je například vhodné sjíždět strmější kopce obloučky, stejně jako na lyžích - a existuje mnoho různých videí na YouTube i s ukázkami. K doplňkům k vozíku bychom dodali, že existuje opravdu mnoho možností (držáky na pití specificky dělané pro vozíky, světýlka apod.), o kterých občas mluví například již zmiňovaná wheelsnoheels. A nakonec k sedákům bychom doplnili, že v České republice jsou populární například sedáky Gemini či Libella - a někdy se při nákupu vozíku můžete dohodnout, že sedák bude vyroben současně s vozíkem přesně k vašemu vozíku.